Ticho je v síni mé,
ticho a klid.
Sedím a přemýšlím,
co může být.
Napínám do dáli
duševní zrak.
Co bylo, nebude,
lépe je tak.
Prožil jsem mládí své
v modravých snech.
Přede mnou žití boj,
za mnou dnů vzdech.
Mdlá hlava čísi se
sklání ku mé.
Hlavo má, hlavinko,
samotni jsme.
Samotni, sami tak
ve světě tom,
tak jako v pustině
kvetoucí strom.
Do dálky naslouchám,
do dálky zřím.
Zdaž něco uvidím,
zdaž něco zvím?
Všechno mi zmizelo,
všechno to tam,
ještě že písně mé,
písně, vás mám!
Sedím a přemýšlím,
co může být...
Ticho je v síni mé,
ticho a klid...