Úrodné pole, jež slibuje rozkoše sklizeň,
řeka, jež unáší oblaka do nekonečna,
luh, jenž svádí milence v svou náruč,
obzor dráždící tajuplností,
nejkrásnější jaro lidského zraku,
to je tělo ženy,
zastřené rouškou, jež se rozhrnuje
jako opona jeviště opiového kina,
stolistá růže,
oltář kvetoucího boha,
kolébka radosti i strastí,
přístav lodí, jež hledají domov,
zlatonosná země citů,
jež číhá na své objevitele od pravěku světa,
tajná sochařská dílna věčna,
to je tělo ženy,
tisíciletí pěstila je,
nalíčila je polibky slunce neb ledu,
je jak větrná citera na věži lásky,
jeho vlasy objímají globus,
vlají do vesmíru
jako prapor naší rodné hvězdy