– Milé dítě,
pojďte hbitě
na rejdiště mezi nás,
tanečnice,
výtečnice,
učit bude tančit vás.
Kdo chce žíti,
musí chtíti,
jinak může v koutě stlít,
kdo je smělý,
tomu celý
svět se musí otevřít.
Kdo chce štěstí,
zkus jen lézti,
štěstí kvete na hoře;
venku svítí
na sta kvítí,
tma vždy straší v komoře.
– Nelákejte,
klidu přejte,
jinde hřejte zachránce;
nechť jen svítí
venku kvítí,
mně se nechce do tance.
Pro mne není
tance, pění,
v samotě své rozjímám,
jak se žití
světem řítí,
nikdo neví odkud, kam.