Niv pestrý koberec prostřel se v údolí,
na nebi závodí obláčky bílé,
smích ptačí ze sadu na stráni hlaholí
v mír, jímž se ubírá sváteční chvíle.
Vzduch je stkán z vůně a světla a radosti,
v zrak se mi slunce jak milenka dívá,
že cítím ožívat v těle krev mladosti
a jako potůček srdce si zpívá.