Nejkrasší květiny třpytí se v údolí,
po nebi vlekou se obláčky bílé,
z pastviny, ze zahrad zpěv ptáků hlaholí,
a kdo je smuten, ten zpívá té chvíle.
Vzduch je pln vůní a světel a radosti,
v zraky mé slunce se omamně dívá,
cítím, jak v žilách mi víří krev mladosti,
a srdce mé bouřlivě, nadšeně zpívá.