Země v pestrém rouchu skví se, drahokamy blyští, svítí,
potok jako potřeštěný po svahu se ke vsi řítí,
slunce zlato polím hází... stromy stromům vyprávějí,
hvozd jak kostel září, ptáci na mši něžně vyzvánějí.
Zbožně kráčím polní stezkou, písničku si v duchu zpívám,
k stromů pňům se vroucně tulím, květy pohledem svým líbám,
blažený jsem v slunce vlnách, spokojený, roztoužený,
jak bych probudil se zjitra v loktech milované ženy.