Hrdě zří do oblak věže,
v slunci
smějí se střechy z tašek a mědi.
Synové tví mne vydají na smrt,
ukřižují mne,
prodají za měšec stříbra –
Ale běda ti, město,
ssutiny z tebe jen zbudou.
Krev moje na vás, synové bědní.
Hrdě zří do oblak věže,
v slunci
smějí se střechy z tašek a mědi.