Ta tmavá studna všechno ví;
vše viděla, nic nepoví.
Ta tmavá studna všechno ví.
Ty přísahy a zakletí
a všechny hrůzy podsvětí,
oh, musela je slyšeti.
Ta tmavá studna všechno ví:
jsou rozbity už okovy,
vše viděla, nic nepoví.
A v noci tmavé, noci mdlé
lze spatřit v jejím zrcadle
lebky a hnáty rozpadlé. –
Ta tmavá studna všechno ví:
snad zapomněla, kdo to ví?...
Ta tmavá studna nepoví!