Mé srdce je jak schřadlý list,
kdys při soumraku v říjnu svadlý,
mdlou myslí stená větru svist
a v tůně očí mlhy padly.
Svit plavý prší v mysl mou,
je bolno toužit, stůně touha;
jen vítr hude píseň svou
jak zádumčivý hoboj, zdlouha.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.