Mé srdce je jak svadlý list,
za říjnového šera svadlý,
mou hrudí táhne větru hvizd,
a v moje oči mlhy padly.
Svit žlutý plní duši mou,
je marno vše a mrtva touha,
jen vítr zpívá píseň mdlou
tak zádumčivě nějak, zdlouha...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.