K moři jsem zatoužil jeti, k modrému jižnímu moři,
rozteskněn po jeho něze, po jeho rozmarných vzruších,
zajel jsem v krajinu prostou, k sladké své milence věrné,
v pohledu jejím jsem uzřel
blankytné moře.
K hvozdům jsem zatoužil jeti, k hlubokým, posvátným hvozdům,
rozteskněn po jejich klidu, po jejich široké hudbě,
zajel jsem v krajinu prostou, k sladké své milence věrné,
ve vlasech jejích jsem zaslech’
varhany hvozdů.
K nivám jsem zatoužil jeti, k úsměvným travnatým lánům,
rozteskněn po svěžích barvách, po květech, po vůních, světlech,
zajel jsem v krajinu prostou, k sladké své milence věrné,
ve slovech jejích jsem našel
lučiny v květu.