Skip to content
1877–1955

SOUMRAK.

Emanuel Lešehrad

Ty bledá panno, ke mně schyl své čelo s oblaků, a dovol, bych je políbil ve chvíli soumraku.

Mé srdce bije na kraji závratné propasti, a myšlenky mé prchají do svojí pravlasti.

Tu, milenko, se ke mně schyl s výsosti oblačné, a dovol, bych tě políbil na čelo zázračné.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SOUMRAK. · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove