Procházel jsem se v parku:
Za zeleným břečtanem
vyčníval žulový pomník.
Na něm jsem viděl umělou sochu
dívky, jež držela urnu.
A za mnou šel neslyšně Smutek
a zastřel poprsí dívky
řásnatým, smutečním flórem.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.