Dalekých rohů svadl hlas
i růží vůně nasládlá,
a srpek sivé luny shas’,
jež v moje panství zapadla.
Oh, vyjeli si rytíři
do tmavých hvozdů údolí,
lilie měli v krunýři,
na helmách rudé chocholy.
Dalekých rohů zmlkl hlas,
i paprsk luny vychladl,
jen tichý stesk se nocí třás’,
jenž v mrtvé kraje zapadl.