Vzdálených rohů svadl hlas
i fial vůně nasládlá,
a srpek klamné luny zhas’,
jež v jícen mračen zapadla.
Och, rozjeli se rytíři
za dobrodružstvím do dáli,
znak kříže měli v krunýři,
s přílb chocholy jim zaplály.
Vzdálených rohů zesnul kvil,
jenž v skalách žalem umíral,
že ani květ se nevzbudil,
by na cestu jim sbohem dal.