Jak ze skla modř... Toť den je pravý,
kdy v barvách hýří celá zem,
a všude smavá zeleň trávy
do nedozírna kolkolem.
Vzduch silicí je prosycený,
ty kolébáš se, toneš v něm...
Mníš, že jsi sluncem roztavený
a pluješ kamsi vesmírem...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.