Plamenný serafín
se na východě zjevil v letu,
zřel jsem růsti před oknem
věž tureckého minaretu.
Cítím, jak života tok
se přes mne valí do daleka,
já pluji v něm, tonu
a myslím na člověka.
Člověk je divná rostlina,
a svět je nepřehledným sadem,
někdy si slavík zazpívá
pod kosmu vodopádem