Pohřbeny sny mé, zasuty leží
ve stínu přísných chrámových věží.
Pod zemí chladno, pod zemí temně,
prsa jak hroznýš ovíjí země.
Z lebky, v níž snilo blankytné světlo,
jezírko modrých fialek zkvetlo.
Ze srdce tryskly rezavé stíny,
ze srdce vzrostly zahořklé blíny.
Za světlých nocí k rovu se sklání
v závoji černém truchlící paní.