Na vonných březích zádumčivých jezer
se vypínají modřínové háje;
v nich bloudí pávi s rozevřeným chvostem,
jenž duhovými drahokamy šálí.
Tam vítr blouzní v snětích tvaru lyry
na zlatých strunách, utvořených sluncem,
že křehké nymfy procítají ze sna
a vlny potoků mu naslouchají.
Tam rozkvétají květy orchidejí,
jež kalichy své chtivě otvírají
ros démantům, když jitro zemi líbá.
To šťastný kraj je. Jeho melodie
jak pozdrav báje vchází v spící jizbu
a šepotá mi křišťálové písně...