Kdo jsi, ženo?
Vidíš, u tebe teskním.
Hlavu skloněnu k hrudi,
ruce sepiaty k prosbě.
Kdo jsi, ženo?
Kdo mi dá odpověď?
Můžeš mi ty snad odpověděti?
Nikdo nás neuslyší!
– Já jsem i nejsem.
Máš pravdu. Já a ty
jsme sobě přeludem.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.