Kam to, má duše, zbloudila’s?
Hle, v dálce zmírá noci stín.
– Zvábil mne z jizby luny jas,
zhalil mne v závoj nevěstin..
Tož mně, má duše, odpověz,
proč bázní zbledlý je tvůj ret?
– Shlédla jsem přízrak Smrti dnes –
úsměv se zděsil, když ji shléd’..
Tvůj hlas, má duše, zdá se chvět!
Proč klopíš k zemi oči mdlé?
– Shlédla jsem v tůně zrcadle
mrtvé své vlasy zešedlé..