Po zlatých schodech vkročil jsem
do tajůplných sálů.
V skleněné rakvi zočil jsem
Ji v síni dávných králů.
Vzbudil jsem Ji pocelem,
– dívku krasší nad anděly –
povzdychla a po celém
sále vzkvetly asfodely...
Zlatým klíčem otevřel
jsem portál kouzelného sadu:
nebe bylo plno cell,
a modrá moře někde v zadu. –