Je život zlý... A jeho pouta bolí.
A člověk by se všeho zbavil rád.
A proto vždycky nejlepší zlo volí,
by okrášlil svůj chudý majestát.
A zraky lidské všechno vidí klamně.
Je lépe slepý na tom světě žít,
než vidět stále ostré zuby v tlamě,
jež hotoví se těla pohltit!
Když člověk zemřel. Co pak po něm zbylo?
Ach, člověk chce se marně k nebi vznést.
Co vysnil, napsal, pro co srdce bilo,
je trochu bláta, trochu lživých hvězd...