Prsten z chvil zlatých stvořil jsem,
v něj slzu nejdražší vsadil;
do ní jsem zaklel život svůj,
vše, co jsem získal i zradil.
Komu však prsten zanechám,
v němž hoří živý drahokam?
Vložím jej děcku do vínku.
Až jednou rozkvete v muže
uzří snad v onom kamínku,
co ztratit, získati může.