Noční ulicí landám.
Žárovky rozkvetly cudným svitem.
Krok můj vzdychá na tvrdé dlažbě,
usíná v náručí budov.
Znenáhla:
vzpomínka rozžehuje se:
Olšový háj a oblačné nebe,
jež se shlíží v úsměvů řece.
U splavu sešli se jinoch s dívkou,
vinou se k sobě v planoucím políbení