Ve středu smutků ponurých,
jež tvoří život můj,
já vidím v zlatých oblacích
stříbrný profil tvůj.
Tvá láska je mi óstrovem,
jenž z moře vyčnívá,
jenž houslemi a hlaholem
do dálky vyznívá.
A moji snové navrací
se smutně k ostrovu,
dřív králové, teď žebráci
se blíží k domovu.