Děsivé sny se plížily síní
jak hadi.
Ležel jsem chorý
v objetí křesla.
Chopil jsem matku
za ruku, vzkřikl:
„Nechci vás znáti,
bojím se vašeho jedu.“
Matka se schýlila ke mně,
úzkostným hlasem se ptala:
„Proč přišli zlí snové?“
V odpověď jsem ji objal,
přísahal:
„Nepřijdou nikdy již,
nikdy!“