Sny zhořklé srdce! Co tě leckdy svádí
v kraj, ve kterém jsi pochovalo mládí,
kde kosatce sní v luny modrém pláči
a klamu stezka k propasti se stáčí?
Chci, abys kvetlo rozpustilým smíchem
a smutné tělo obrodilo hříchem,
by lačná touha, která temnem mřela,
svět na radosti křídlech obletěla.