Jej sledoval jsem: krám si zařídil,
jímž plula veteš oceánu světa,
po čase jeho rod se rozvětvil,
a jako plantáž obchod vzkvétal léta.
Pak krámek ulét mému dohledu,
prý jeden z rodu kavárnu má v Pešti,
a druhý, vrah, byl v Polsku oběšen,
a dcera tančí v baru v Bukurešti.
Tak potomci se světem rozstříkli
jak listí, které stromu buran serval,
kdo ví, zda se z nich čarem nezrodí
snad nový Einstein nebo Gérard Nerval