Jak chrpy modrá nebesa
a chlumy zádumčivé.
Je svátek jahod. Od lesa
vstříc tančí vůně snivé.
Kraj úsměvy dnů blahých má
v luk stuhách, v hávu polí,
z nichž do kopce ves vyběhla
a shlíží do údolí.
V tom skromném světlém zátiší
se velebný mír tají,
jak křišťálová studánka,
již ptáčci opěvají.