Venku víří sníh.
U vrat úpí vítr...
Chvílí sáně tonou v závějích.
Pustá jsou pole,
nebe je choré, stromy ční holé.
– Trudí se srdce, po slunci vzdychá?
Na lůžku z bílých lilií klímám,
bělásci laškují s větrem,
beránci po nebi pílí...
Oslňuje sníh
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.