Byl tichý podzim. Měsíc plavý
se brouzdal líně sporou travou.
Za vrchy zpíval soprán lkavý,
mdlou nocí, mdlou a rozespalou.
Vše usnulo. I bílí pávi,
jež shlíželi se v řece ze skla.
Noc zavládla a stébla trávy
se opálovým světlem leskla.
Byl tichý podzim. Měsíc smavý
stříbrným světlem polil háje.
Tam v dáli zpívá soprán lkavý
o všem, co svadlo, nedozraje.