Je tichý podzim. Měsíc mhavý
se brouzdá líně sporou travou.
Za vrchy zpívá soprán lkavý
mdlou nocí, mdlou a rozespalou.
Vše usnulo. I bílí pávi,
již shlíželi se v řece ze skla.
Noc zavládla a stébla trávy
se opálovým světlem leskla.
Je tichý podzim. Měsíc mhavý
stříbrným světlem polil háje.
Tam v dáli zpívá soprán lkavý
o všem, co svadlo, nedozraje.