Již šero mdlé,
mdlé, zamlklé
na město se snáší,
na město se snáší
v mhách rozplizlé.
A vítr lká
tak z daleka
jak pohřbené touhy,
jak pohřbené touhy
člověka.
Park opuštěn
mi do oken
svit žlutavý hází,
svít žlutavý hází
jak zašlý sen.
U okna sním
nad žitím svým:
dech zimy mnou vane,
dech zimy mnou vane
jak parkem tím...