Nad sebou střechy zřím stromů,
listnatých domů,
pod nimi blaženě kráčím,
prohříván jásotem ptačím,
těším se úsměvy květů,
zdrobnělých světů,
myslí mou slunečné jasy
šumí jak pšeničné klasy.
Se zemí polibkem splývám,
děkuji břemenu žití
za přízeň oblohy, tvorstva,
nerostů, kvítí.
O hlíně zpívám!