Den usnul v objetí Noci.
Ve hvězdném sadě
se toulal milostný měsíc
a světlem zaléval zemi.
Té noci stříbrné touhy
se zrodila Láska,
a závoj panenství klesl
v klín toužící ženy,
jež v loktech mužových pila
z poháru zemského blaha.
A světem putoval měsíc,
jenž vzkvetlou přírodu rosil
stříbrným deštěm,
až všechno rozjiskřilo se
svatební září.