Krajina je sirá.
Smutek srdce svírá.
Přišla krutá zima.
Ves pod strání dřímá.
Mluví duše ze sna,
že prý země těsná.
Překoceny saně,
sněhy lehly na ně.
Mlčí pláně, mlčí –
na nich stopy vlčí.
Slétají se vrány;
hody uchystány.
Kdosi z mraků hledí,
ani slova nedí.
Překoceny saně.
Pláně! Pláně! Pláně!