Odlétly vlašťovky
pusto je v údolí,
vítr lká v haluzích,
že srdce zabolí.
Jeseň se vrátila,
já na vše zapomněl,
jeseň se vrátila,
srdce mé zranila.
Smutno až k zoufání
zavládlo v krajině,
smutno až k zoufání,
vítr lká nad plání.
Ani jsem nevzpomněl
zazdíti veřeje,
na vše jsem zapomněl,
zmrazeny naděje.
Luka jsou sirá,
zármutek svírá
mozek můj,
lupení padá,
pusta jsou lada,
větře duj!
Umlklo ptáče,
srdce mé pláče,
zvlhl zrak,
nezazní vzduchem
srdce mé ruchem,
zmlkl pták.
Touhy mé prosty,
ztraceny skvosty,
padá sníh,
hlava se kloní,
naděje zvoní
v závějích....