Hlaď mé ebenové vlasy,
hlaď mé rysy znavené;
pohleď jen,
jak oheň v kamnech
zarůžověl podlahu...
Neboj se té šeré chvíle,
vždyť já sedím u tebe.
Neslyšíš,
jak moje srdce
bije ve tvé náruči? – –
Chci ti dneska mnoho říci,
až se setmí docela. –
Chvěješ se?
Shas rychle lampu,
ať zřím tvoje tělo žhnout.