Ti hrozní, zubatí lidé... Věčně chtěli by jísti;
dneska jsem přesvědčen o tom... ano, chtějí jen jísti!
Myšlénky, srdce a duše... V sadech zpívají ptáci
zdlouhavou, ztrhanou píseň...
Všude ti protivní lide, jejich krvavé zuby.
Příroda, obloha, země, všechno obrovské břicho.
Prchám a vracím se znova, věčně poháněn hnusem,
šíleně hledaje zemi, kde bych zapomněl lidí...