Divoké vášně, jedovaté zmije,
váš prudký jed, ten bez milosti raní.
Proč přišly jste? Oh, vaše ironie
mi znemožnila další putování.
V mých žilách jed a v srdci smutek žije;
u cesty sedím, hlavu tiskna dlaní.
Mé sny ty tam a slabé moje snahy,
a moje tělo k zemi těžce padá;
snad budu trpět, snad též zemru záhy.
K čemu jsem potkal toho zlého hada?
Je pravda svatá, že je život drahý.
Však proč jsem starý, když je duše mladá?
Ach, člověk věčně do oblaků staví
a ve svém štítě nosí archanděla.
Je moudrý ten, kdo v životě se baví
a komu láska v prsou odumřela.
Kdo nakazil se, ten se neuzdraví.
Však kde je štěstí, které duše chtěla?