Znáš modré přítmí lesů dumavých,
kde stromoví jak v mlze snění mizí
a nabývá v tmě tvarů bájivých,
jak náhle v svět bys vešel zcela cizí?
Jdeš pěšinou... Les v tajemno se halí,
přes cestu svit jak ztracený šlář splývá,
a tobě zdá se, u potoka, v dáli
že víla, vlasy česajíc si, zpívá.