V duchu jsem bájil si sluneční sady,
zatoulal jsem se v měsíční říš,
hledal jsem prameny poznání všady,
prožíval pouště záludnou tiš.
Lačněl jsem po ženách z ohně a ledu,
přál si mít květy zářících hvězd,
zvídavě vnikal jsem do země středu,
v bezmezný vesmír chtěl jsem se vznést.
Konečně vše to jsem po letech shledal
v nevzhledném oblázku všednosti cest.