Skip to content
1877–1955

OBLAKA.

Emanuel Lešehrad

V zrcadle vidím vlas svůj šedivý... Mé srdce mlčí, nic se nediví. Vichřice přešla. Nebe se jasní. Budou to dnové tiší a krásní?

Přinesou teplo; trochu jen štěstí, by mohly bílé květiny kvésti? Oblaka bledá, jež v dáli jdete, oblaka bílá, jedno mi rcete:

Vichřice přešla. Nebe se jasní. Budou to dnové tiší a krásní?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OBLAKA. · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove