Ve sklepním výklenku našel jsem kostru,
dřímala zpola opřena o sloup.
Vyhaslé důlky civěly na mne,
jistě že kdysi vášněmi žhnuly.
S kahanem vědomí nad kostru schýlen,
vyňal jsem, žasna, z dutiny prsou
živoucí srdce
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.