Za noci smutné, bezměsíčné
sám městem procházím;
že to, co hledám, nenaleznu,
dnes příliš dobře vím.
Mráz noční v moji duši zaleh’,
mé touhy vychladly.
Sám sobě píseň smutnou zpívám,
jak květy uvadly.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.