Noc vládne v městě.
Měsíčné světlo plní mou jizbu.
Vidím přes střechy vysoké věže.
V dumavé šero halí se domy,
a slepá okna civí jak oči strašidel z temnot.
Ale ti, kteří za nimi leží,
trpí a hynou?! – –
V ulicích lampář shasíná světla:
Mdlý paprsk sjíždí po báni chrámu
a těká v listí šlechtických zahrad.
Slyš – nyní v blízkém průjezdě domu,
v sinavém temnu,
zoufale volá kdosi o pomoc
do pusté noci.