Noc teskná krajem kráčí z ticha,
ve svojich loktech růže nese
a mlžné zjevy do tmy dýchá
a mizí v lese.
A vůni roní její šaty,
a její písně krajem kvílí,
a občas skane úsměv zlatý
jak motýl bílý.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.