Před oknem rozkvétá kaštan.
Bdím.
Matko!
Stiskni mi ruku.
Pohlaď mne něžným slovem.
Nesmíš vidět,
že trpím.
Dlouhé noci probdíš
u mého lůžka,
abys mne ukonejšila.
Má dobrá matko!
Zmrazeny naděje, o nichž jsi snila,
rozváta píseň, kterou jsi pěla,
a mé srdce
mučí touha.