Je večer. Vodní hladina
se leskne v dálku napjata,
a kolem mlčí krajina,
nad kterou tiše usíná
patena ze zlata.
A lehce voní ze zahrad
květiny bílých chrysanthem,
v údolí hučí vodopád,
a na obzoru stojí hrad.
na nebi zeleném.
Jdu mezi žlutým obilím;
za hvozdy azur v růžích vzplál;
jak je mi blaze, nepovím
a jenom rudé slunce zřím
nad vrchy černých skal.